Indiánská moudra a citáty
I kdyby měla na mne padnout nebesa, chci dělat jen to, co je správné… Nikdy nespáchám zlo bez příčiny.
Jedním prstem ani oblázek neuzvedneš. (Hopiové – kmen Hopi)
Každý může být šťastný. I ten ne bezvýznamnější muž může mít svou píseň díků.
Každý zápas, vyhraný nebo prohraný, nás posiluje pro ten další. Pro lidi není dobré prožít snadný život. Přestanou-li zápasit, slábnou a ztrácejí výkonost. Někteří potřebují řadu porážek, než se u nich rozvine síla a odvaha dosáhnout vítězství.
Kde není bolest, nic se nenarodí.
Kdo je slepý? Ten, kdo nevidí svět jiných. Kdo je němý? Ten, kdo neumí povědět nic příjemného okolí. Kdo je chudý? Ten, kdo má příliš mnoho tužeb. Kdo je šťastný? Ten, kdo je šťastný s ostatními.
Já jsem chudý a nahý, ale jsem náčelník mého národu. My nechceme bohatství, chceme jen žít a učit děti pravdě. Bohatství by z nás neučinilo nic dobrého. Nemůžeme si je vzít po smrti do jiného světa. My chceme jen mír a lásku. (Náčelní Oglalů Rudý Oblak)
Nechceme nic jiného, jen aby nás nechali žít v klidu. Sklonili jsme se před vůlí Velkého bílého otce a šli jsme na jih. Ale ukázalo se, že tam nemůžeme žít a tak jsme se vrátili. Lepší je umřít v boji, jako na nemoci. Můžete mě zabít, ale nepřimějete mě, abych se vrátil. Jediný způsob, jak nás tam dostanete, je udeřit nás holí do hlavy, odtáhnout nás a dopravit nás tam mrtvých. (Náčelník Tupý Nůž)
Člověk se musí popálit, aby se naučil, že má nechat oheň na pokoji. (národ Siuxů)
Dnes je dobrý den na smrt. (národ Siuxů)
Dobrý člověk by na cizí majetek nesáhl. (kmen Pueblo)
Bílý muž jde do kostela a mluví o Ježíšovi. Indian jde do svého týpí a mluví s Ježíšem.“ (Quanah Parker)
Pověz mi o tom a já to zapomenu. Ukaž mi to a já si to možná zapamatuji. Zapoj mne a já pochopím.
Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradol do tvého srdce. (Tecumseh; Shawnee)
Když přineseš do wigwamu hořící větev, nestěžuj si na kouř.
Všechny věci jsou dílem Velkého Ducha. (Černý Los; Oglala Siouxové)
Velký Duch jen v hrubých rysech nastíní všem bytostem na světě jejich životní cestu, ukáže jim, kam mají jít a kam mají dojít, ale nechá je, aby sami našli cestu, jak se tam dostat. Přeje si, aby jednali nezávisle podle své povahy, podle touhy vlastní každé z nich. (Kulhající Jelen; Lakota)
Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. (Varování kmene Cree)
Uctívání Velké Záhady se odehrávalo v tichu, v samotě, zbavené všeho sobectví. Odehrávalo se v tichu, protože jakákoliv řeč je nevyhnutelně chabá a nedokonalá. Odehrávalo se v samotě, protože věřili, že On je nám blíž, pokud jsme sami. Podle nás byli všichni lidé stvořeni jako synové Boha a stojí vzpřímeně s vědomím svého božského původu. Hluboko věřili v ticho – známku dokonalé rovnováhy. Ticho je absolutní vyrovnanost a rovnováha těla, mysli a duše. Muž, který si uchová své já, je vždycky klidný a neotřesený existenčními bouřemi. Pokud se ho zeptáte: „Co je ticho?“, Odpoví: „Je to Velká Záhada! Svaté ticho je Jeho hlas! „Když se ho zeptáte:“ Jaké jsou plody ticha? „, Řekne:“ Je to sebeovládání, skutečná odvaha nebo schopnost snášet utrpení, trpělivost, důstojnost a úcta. Ticho je úhelný kámen charakteru. „(Ohiyesa; Santa Sioux)
Kdo má jednu nohu v kánoi a druhou ve člunu, spadne do řeky.
Je mnoho způsobů, kterými náš lid uctívá Nejvyššího. Pro Siouxe jsou všechny způsoby dobré. Učíme své děti, že způsob není tak důležitý jako víra. Jen sám Wakana-Tanka ví, který z nich je mu nejmilejší. (Modrý Hrom; Teton Siouxové)
Cítím větší naplnění, když se modlím, tak jak jsem se naučil modlit. Mé srdce je mnohem spokojenější, když sedím se svou dýmkou a vyprávím s Velkou medicínou o všem, co mě trápí. (Dřevěná Noha; Čejeni)
Je pro nás důležité, mí bratři, vypudit z naší země tento národ, kterému jde jen o to nás zničit. Vy i já vidíme, že už nemůžeme získávat věci pro naše potřeby, tak jak se to dělo dříve za našich bratrů Francouzů… Proto, mí bratři, musíme přísahat na jejich zničení a již déle nečekat. (Náčelní Ottawů Pontiac)
Nejdeme sami. Velká Bytost kráčí vedle nás. Uvědom si to a buď vděčný. (Polingaysi Qoyawayma; Hopi)
Existuje mnoho záhad, které Velké Tajemství odhalí jen těm, kteří si to nejvíce zaslouží. Jen ti, kteří ho v půstech a v samotě hledají, dostanou jeho znamení. (Uncheedah; Santa Siouxové)
Srdce malých dětí jsou čisté, a proto jim Velký Duch může ukázat mnoho věcí, které starým lidem unikají. (Černý Los; Oglala Siouxové)
Sobecký člověk je osamělý, jako neudržovaný oheň skomírá.
Nikdy jsem nezapomněl na Boha. Co jiného pomáhalo mně a bude pomáhat mým vnukům jako víra v Boha? On se dívá na zlo páchané na zemi a ví, co by ho napravilo. Ale my musíme sami najít cestu a udělat to. (Dítě Hromu; Kriovia)
V každém lidském srdci je hluboký duchovní hlad po trvalé, pevné víře, pozitivní a uspokojující víře v nějakou budoucí existenci. Taková víra upevňuje charakter. Mnoho z našich mladých lidí nemá v duši tuto kotvu. (Sonia)
Prožijete skutečně dobrý život, budete-li pomáhat jeden druhému. Tak můžete učinit jeden druhého šťastným… vždy ochotni pro sebe vzájemně něco udělat. A měli byste to dělat, dokud existuje země lidí.
Žijte klidně. Váš život musí být vyrovnaný. Musíte myslet laskavě jeden na druhého. Nemyslete si nic špatného jeden o druhém. Musíte být trpěliví jeden ke druhému. A nemyslete na ošklivé slova … Přeji si, abyste dělali to, co je správné, vždycky si od vás přeji to, co je správné. (Mannitol)
Síla není jediná věc na světě, kterou musíme mít. Pro člověka nebo pro národ má bez moudrosti jen malou cenu.
Když ráno vstaneš, poděkuj za ranní světlo, za svůj život a sílu. Poděkuj za jídlo a za radost ze života. Pokud nevidíš důvod, proč by jsi měl děkovat, dávej vinu sám sobě. (Náčelník Tecumseh; Shawnee)
Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni. (kmen Dakotů)
Láska je oštěp, jímž můžeme mnohokrát hodit, ale jen jednou zasáhnout.
Indiánské chápání světa, dar vidět pravdivě, s údivem as radostí přírodu, je naplněno určitým postojem vážnosti a úcty. Je to vnímání nejen předmětů a tvarů, ale i kořenů věcí a ideálů. (Momaday; Kajovové)
Pokud se vzdálí lidské srdce od přírody, zatvrdí se. Nedostatek úcty k tomu, co roste, co je živé, rychle povede také k nedostatku úcty k lidem. (Stojící Medvěd; Lakota)
Ten, kdo vypráví příběhy, vládne světu. (kmen Hopi)
Ústy dětí a bláznů promlouvá Manitou.
Zrada vrhá stín na přátelství, pravda ho však činí jasnějším než předtím.
Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce.
Máš v sobě přirozené schopnosti jako všichni lidé. Máš vůli. Nauč se ji používat. Dosáhni, aby ti sloužila. Nabrus své smysly, jako svůj nůž … Nemůžeme ti nic dát. Vlastníš už vše potřebné k tomu, aby si se stal velkým. (Trpasličí Náčelník; Vrána Indiáni)
Prožijete skutečně dobrý život, pokud budete pomáhat jeden druhému. Tak můžete udělat jeden druhého šťastným … vždy ochotni pro sebe vzájemně něco udělat. (Bílý bizon; Fox)
Měj v úctě všechny lidi, ale neplaz se před nikým. (Tecumseh; Shawnee)
Bílý muž myslí hlavou, Indián srdcem. (Ho-či-ní; Čerokíové)
Nejvyšší moudrosti se musí každý naučit sám. Nelze ji učit slovy. (Smowhala; Wanapumovia)
Poznání má léčivou schopnost. Když někomu pomáháš k hlubšímu pochopení života, pomáháš mu tím k lepšímu životu i živobytí, léčit ho. (Sluneční Medvěd; Čipevajania)
Čím je člověk rozumnější, tím více potřebuje Boha, aby ho chránil před přesvědčením, že ví všechno. (George Webb; Pimovia)
Oči živých lidí hovoří slovy, která jazyk nedokáže vyslovit. (Mnoho zásahů; Vraní Indiáni)
Měj trpělivost. V pravý čas se všechno změní. Přání nemůže přivolat podzimní nádheru ani přinutit zimu, aby ustoupila. (Ginální-li; Čerokíové)
Tvá mysl musí být jako týpí. Nech dílec u vchodu otevřený, aby čerstvý vzduch mohl dovnitř a odvál kouř zmatku. (Orel; Teton Siouxové)
Člověka nepoznáš, pokud měsíc nechodíš v jeho mokasínách.
Síla není jediná věc na světě, kterou musíme mít. Pro člověka nebo národ má život bez moudrosti jen malou cenu. (Dřevěný Muž; Yankton Siouxové)
Manitou na vás všechny myslí stejně … Vaše životy mají stejnou hodnotu. Život žádného člověka neznamená víc než život někoho jiného. (Bílý Bizon; Fox)
Každý zápas, vyhraný nebo prohraný, nás posiluje pro ten další. Pro lidi není dobré prožít lehký život. Pokud přestanou zápasit, slábnou a ztrácejí výkonnost. Někteří potřebují dost porážek, než se u nich rozvine síla a odvaha dosáhnout vítězství. (Victorií; Mimbres Apači)
Lepší vrabec v houští, než letící sup.
Nesoudí svého souseda, dokud si nechodil dva úplňky měsíce v jeho mokasínech. (Severní Čejeni)
Nádherné je jasné nebe a zelená tráva, avšak nádhernější je mír mezi lidmi. (Omaha)
Nesuď druhého, pokud jsi neušel míli v jeho mokasínech.
Každý může být šťastný. I ten ne bezvýznamnější člověk může mít svou píseň díků. (Starý svatý muž; Poniovia)
Láska je něco, co můžeš po sobě zanechat, když zemřeš. Tak je silná. (Kulhající Jelen; Lakota)
Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!“
Kdo má jednu nohu v kánoi a druhou ve člunu, spadne do řeky
Kde není bolest, nic se nenarodí.
Ústy dětí a bláznů promlouvá Manitou
Když nastane čas, aby jsi zemřel nebuď jako ti, jejichž srdce jsou plné strachu ze smrti, takže když přijde jejich hodina, pláčou a modlí se za ještě trochu času, aby mohli prožít svůj život jinak. Zpívej svůj zpěv umírajícího a zemři jako hrdina vracející se domů. (náčelník Tecumseh; Shawnee)
„Staří vlci vlčata nekoušou“
Kdo je slepý? Ten, kdo nevidí svět jiných. Kdo je němý? Ten, kdo neumí povědět nic příjemného okolí. Kdo je chudý? Ten, kdo má příliš mnoho tužeb. Kdo je šťastný? Ten, kdo je šťastný s ostatními.“
„Kdo nemá rád psy a děti, nestojí za to, aby se o něm vědělo.“ (Irokézské přísloví)
„Veškerá utrpení vstupující do této země s tornády, záplavami, a zemětřeseními vyvolává dech Matky Země, která je v bolestech,“ (Blackgoat – starší z národa Dineh Navaho)
„Pověz mi o tom a já to zapomenu. Ukaž mi to a já si to možná zapamatuji. Zapoj mne a já pochopím.“
Ten, kdo žije v harmonii s přírodou, má dobrou náladu a vůči druhým projevu-je uznání, váží si věcí, které potřebuje k životu, a dovede za ně poděkovat – takový způsob života je jeho oslavou, neboť vyjadřuje štěstí.“
Člověk semusí popálit, aby se naučil, že má nechat oheň na pokoji. (přísloví; Siouxové)
Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce. (Tekumseh; Šóniové)
Zrada vrhá stín na přátelství, pravda ho však činí jasnějším než předtím. (náčelník Conestoga)
I kdyby měla na mne padnout nebesa, chci dělat jen to, co je správné… Nikdy nespáchám zlo bez příčinyNikdy nespáchám zlo bez příčiny. (Geronimo; Chiricahua Apač)
Síla není jediná věc na světě, kterou musíme mít. Pro člověka nebo pro národ má bez moudrosti jen malou cenu. (Dřevěný muž; Yankton Siouxové)
Sobecký člověk je osamělý, jako neudržovaný oheň zkomírá. (rada otce; Pimové)
Když zabloudíš, vzpomeň si na to, co říkávali Indiáni. Neztratil ses ty, ztratilo se tvoje týpí. (Ernest Thopson Seton)
Ukradené jídlo nikdy neutiší hlad. (přísloví; Omahové)
Každý může být šťastný. I ten nejbezvýznamnější muž může mít svou píseň díků. (Starý svatý muž; Poníové)
Prožijete skutečně dobrý život, budete-li pomáhat jeden druhému. Tak můžete učinit jeden druhého šťastným… vždy ochotni pro sebe vzájemně něco udělat. A měli byste to dělat, dokud existuje země lidí. (tanec Bílého bizona; Foxové)
Každý zápas, vyhraný nebo prohraný, nás posiluje pro ten další. Pro lidi není dobré prožít snadný život. Přestanou-li zápasit, slábnou a ztrácejí výkonost. Někteří potřebují řadu porážek, než se u nich rozvine síla a odvaha dosáhnout vítězství. (Victorio; Mimbers Apači)
Jeden večer vzal starý indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: ,,Synku, ta bitva v každém z nás je mezi dvěma ‘vlky´“. Jeden je špatný. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobectví, hrubost, nenávist, sebelítost, faleš, namyšlenost a přehnané ego. Ten druhý je dobrý. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra.“ Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: ,,A který vlk vyhraje?“ Starý indián odpověděl:, Ten kterého krmíš“.
