Předpověď počasí na 14.4. nelhala a tak bylo dobře, že jsme se tentokrát sešli na Pohoři, kde nás jistil příjemně vytopený sál bývalé pohořské školky. Naše děvčata jako vždy připravila výbornou zelňačku a klobásky, pro účastníky vyjížďky byly připraveny i nové pamětní butony a nezbytný rumík na zahřátí. Od rána trénovala na velkém sále kapela Prostor z Ostravy, která tady měla přehrávku s příslibem, že nám večer zahrají ze svého country repertoáru. Od 13 hodin se začali sjíždět první jezdci a s úlevou hasili žízeň u pojízdného šenku, který měl Bidlo připravený k transportu na palouk do blízkého lesíku. Nálada byla výborná, jako vždy, když se sejdou kamarádi a je co probírat. Asi ve 14 hodin vyrazili jezdci a 2 bryčky na dvouhodinovou projížďku oderskými vrchy. Počasí nám stále přálo, i když lehce fučel pohořský pasát. Realizační tým Bidlo, Malý Bill a Jarek vyrazili připravit na palouk přilehlého lesíku ohniště na opékání a nějaké soutěže pro prověrku komplexní cowboyské připravenosti – hod nožem na siluetu Malého Billa, hod podkovou a střelbu na terč ze vzduchovek. Oheň se brzy rozhořel,
pěšky dorazila i děvčata, která připravila občerstvení – špekáčky a klobásky na opékání, čepované pivo a ohnivou vodu, ale jezdci nikde. Přijel nás navštívit Jarda Pantálek, objevil se Jirka Šindler s partnerkou a dvěma krásnými psy, z dalekých Beskyd přifrčel ve svém krásném džípu Franta Hatlapatka s Karlou, ze Zlína vážil dlouhou cestu Jirka Raška, z Vražného dorazil, škoda že sám, Pišta. A jezdci pořád nikde. Ještě že Malý Bill slavil narozeniny a tak se chvíle čekání zpříjemnily rumíky na zdraví. Konečně jako první dorazily bryčky a zanedlouho po nich i všichni jezdci. Další není nutno popisovat, že nálada byla výborná, svědčí fotky na https://westernklub.rajce.idnes.cz/
Jak se dalo čekat, počasí se zhoršilo a tak se nakonec všichni dali na ústup směrem pohořská školka. Škoda, že na večer zůstali jen skalní příznivci, ale ti nelitovali, protože kapela hrála až do 23 hodin a tak jsme si „fajně“ zatančili, zazpívali si a samozřejmě i pořádně pokecali. Na pokec přišel i starosta Richard s rodinkou, jen mě trápil zase „houser“ a tak jsem se nenápadně ztratil, musel jsem jít na chatu venčit Sáru.
Co dodat, bylo dobře, i když jsme si představovali větší účast. Za to ale můžou ty televizní předpovědi, mělo být hrozné počasí, ale zase se trefili jen trochu a ta pohořská školka, to je prostě zázemí jako hrom. Takže zase za rok a nenechte se odradit televizními rosničkami J
Jarek Tošovský
