dětská soutěž 2016
Malí indiáni strávili sobotní odpoledne v Suchdole nad Odrou
Western klub v Suchdole nad Odrou uspořádal v sobotu 18. června Dětské indiánské odpoledne. Pod heslem „Více westernu pro děti aneb Od počítače do přírody“ předal v místním Kulturním domě ceny výhercům dětské výtvarné soutěže a v rámci workshopu Indiánskou stezkou přichystal přítomným malým i velkým indiánům pestrý program plný her a soutěží. Projekt Western klubu podpořila Nadace ČEZ 20 tisíci korunami.
V kulturním domě v Suchdole nad Odrou proběhlo předávání cen v rámci VII....
Semifinalisty postupující do finále
SEMIFINALISTI VII. ROČNÍK DĚTSKÉ VÝTVARNÉ SOUTĚŽE
„WESTERN A KONĚ OČIMA DĚTÍ “ - téma ZE ŽIVOTA INDIÁNŮ.
semifinale_2016.pdf (194,4 kB)
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli
dovolte mi, abych Vás jménem organizace WESTERN KLUB z.s. a Městyse Suchdol nad Odrou informovala o zahájení již 7. ročník celorepublikové dětské výtvarní soutěže
WESTERN A KONĚ OČIMA DĚTÍ na téma ZE ŽIVOTA INDIÁNŮ.
přihláška ke stažení:
detska_soutez_prihlaska_2016.docx (140,4 kB)
Loňský ročník se setkal s mimořádným ohlasem. Zúčastnilo se ho více než 873 děti. Bylo odměneno 100 dětských práci. Ty nejlepší z nich byly vystaveny v kulturním domě v Suchdole nad Odrou. Doufáme,...
PŘIHLÁŠKA DO SOUTĚŽE
detska_soutez_prihlaska_2016.docx (140,4 kB)
WESTERN KLUB z.s. každoročně realizuje několik projektů i pro děti. Jeden ze čtyř projektů v roce je výtvarná soutěž, a to „Western a koně očima dětí“, druhý projekt je „Westernový dětský den“. V rámci westernového dětského dne probíhá zároveň výstava a slavnostní finále výtvarných soutěžních prací. Letos je vyhlášena soutěž na téma ZE ŽIVOTA INDIÁNŮ. Třetí část projektu je: „INDIÁNSKOU STEZKOU II za zlatým pokladem“,...
Stručné seznámení s indiány
Před 500 lety se tři španělské lodě, jimž velel Kryštof Kolumbus, přeplavily přes Atlantský oceán a dorazily k neznámé pevnině. Kolumbus byl přesvědčen, že se dostal do Indie, a tak domorodce, s nimiž se setkal, nazval indiány. Ve skutečnosti doplul k jednomu z ostrovů poblíž velkého kontinentu, o němž Evropané tehdy ještě nevěděli, že existuje. Tento světadíl byl později pojmenován po dalším mořeplavci Amerigo Vespuccim - Amerika. Když se později evropští kolonisté dostali i do severnějších...
Obydlí indiánů
Typickou představou indiánského obydlí je malá vesnička tvořená řadou týpí, ohnišť před nimi a totemem u vchodu. Skutečně přesně takto vypadaly menší indiánské osady nebo ty používané při lovu. Už jste si vyzkoušeli stavbu vlastního malého týpí? To tradiční indiánské bylo pokryté pravými bizoními kůžemi a mohlo vážit i 300kg! Různé kmeny pokrývaly svá týpí nejrůznějšími vzory a zdobením, lišit se mohly i jejich tvary.
Oděv indiánů
Indiánské ženy šily oblečení i boty z bizoní kůže, a to legíny - dvě nespojené nohavice, zdobené třásněmi, košile bez rukávů, pončo navlékající se přes hlavu, mokasíny - boty s pevnou podrážkou, přehozy z kožešiny na zimu. Indiáni nosili jednoduché oblečení, o to více si je zdobili různými výšivkami, malováním, korálky.
Indiánské totemy
Indiánské totemy postavené v osadách na sobě zaznamenávaly celou historii daného rodu, která se četla odspodu totemu nahoru. Symboly na totemech zůstávají dodnes často záhadou. Vyobrazené tváře se téměř nikdy neusmívají – jejich výraz je zarputilý až tajemný. Indiáni vyřezávali totemy z velikých klád. Většinou je barvili červeně, černě, modře a zeleně a často na nich zobrazovali podoby významných zvířat či duchů.
Obecně jsou indiáni opředeni i další mystikou. Každý kmen měl svého šamana,...
Indiánská čelenka
Indiánská čelenka nebyla jen krásnou ozdobou hlavy. V jednodušším provedení (bez per) měla i praktický význam: bránila stékání potu do očí. Byly to jednoduché lýkové, tkané nebo kožené pásky ovázané přes čelo kolem hlavy. Velká čelenka s péry byla odznakem moci. Nosili ji náčelníci, šamani (lékaři a kouzelníci) nebo tanečníci různých slavností. Velké čelence se říká DIADÉM.
Pera na čelenkách indiánů dokládala jejich statečnost. Každé pero symbolizovalo jeden hrdinský čin, o jeho udělení...
Malování na obličej, tělo
Malování považovali indiáni za nutné odlišení se od zvířat. Bez malování se neobešel žádný tanečník ani bojovník, nenamalovaný indián si připadal bledý a slabý. Každý měl své vlastní barevné značky, muži se zdobili a malovali více než ženy.
